Abych doplnil začátky organizovaných akcí, tak přikládám i popisku té jedné z "prvních". Myslím tím od které se konají akce pravidelněji, jsou
otevřeny veřejnosti... Text jsem převzal z BDSM.cz a autorem je Honza Bondy.
Argenta - pozdě, ale přece
Autor Honza
Bondy, zveřejněno 28.1.2001, rubrika Reportáže
Abstrakt: Další názor na dění v Argentě, viděno
okem a zapsáno rukou Honzy Bondyho.
Navzdory předpokladům přijíždím k Argentě dostatečně včas, daří se mi
obsadit poslední místo k parkování. Ve dveřích se zdravím s Aradií, kabát
mizí v šatně, vítá mě XDom, na pultu je stovka jmenovek s přezdívkami,
téměř nečekaně nacházím i tu svoji - při frekvenci mých výskytů na
Internetu bych bez dopomoci ohlášeného vystoupení měl šanci na účast snad
v některém z příštích století...
Cestou ke stolu se zdravím s několika přáteli, vybaluji rekvizity,
vhodná je sotva polovina, obhlížíme "jeviště", přivezená konstrukce je
výborná - avšak bohužel příliš nízká - snad by se hodila pro některé z
příštích vystoupení, osvětlení by potřebovalo drobnou úpravu - narychlo by
byla snadno proveditelná kamenem (zavrhujeme) - zvládnout se dají i horší
problémy.
Domlouváme časový rozvrh, scénky odsouváme před půlnoc - kdyby chtěl
vystoupit i někdo další. Zahlédnu několik dalších známých tváří, naprostou
většinu lidí však vidím poprvé (není-li tomu tak omlouvám se za svoji
n.e.m.o.ž.n.o.u paměť na tváře), překvapuje mě nevídaný - nečekaně vysoký
podíl žen a dívek.
Aradia se Satorem zahajují večer, narychlo sepsané sdělení účastníkům
nelze předat, přítomní evidentně nejeví zájem o mluvené slovo. Na zahájení
večírku je ohlášen "pánský strip", ve frontě na zasunutí za stůl mě něco
postrkuje z jeviště - moderní válečník s postavou nepřipouštějící pomyslet
na náznak nevole. K tomu přichází úder hudby rovnou do hlavy z
reproduktoru u stropu a podtrhuje vážnost situace... Přes veškeré úvahy o
vhodnosti těchto vystoupení na večírcích nelze tomuto bojovníkovi nic
vytknout, zcela určitě si dal s přípravou i s provedením mnohem víc námahy
než jsme schopní a ochotní investovat sami - ve finále sklízí zasloužený
potlesk.
První operativní porada k časovému rozvrhu, zatím nikdo s vlastním
vystoupením nepřichází, máme jich opravdu nemnoho, přidržíme se raději
původní strategie...
Na pultu u šatny stále čeká hromada jmenovek, u stolů se tvoří
separátní hloučky, kdosi mě oslovuje s narážkou na můj nick - projevuji
své dlouhé vedení, Imobil se zdraví s každým z přítomných, přicházejí
další známí, ochotu vystoupit však ani nadále nikdo neprojevuje.
Oznamuji Jiřce, že je první alternující pro úvodní vystoupení - "Ses
asi ...!!!" :-)
Další porada, Sator naznačuje nebezpečí výpadku pozornosti přítomných,
vítězí kompromis - o chvíli posunujeme začátek první scénky...
Poslední přípravy v "převlékárně" vedle výstavy krásných XDomových
kožených šperků, shodujeme se na tom, že jen matně tušíme, jak to mělo být
- naše příprava byla víceméně pouze teoretická, rekvizity bylo nutné
použít jiné, osvětlení nelze ztlumit "tak abych tam vlastně nebyl" -
"lepší" už to být nemůže :-) Krásná dívenka střežící vystavené zboží
spěšně zamyká a odchází do sálu - že by nejen plnění pracovních
povinností?
Satorovi se daří upoutat pozornost a ztišit sál, začínáme. Přes několik
nutných improvizací i navzdory skleróze projevují přítomní nečekanou
pozornost (a asi i shovívavost), Káťa svůj debut zvládá sqěle (mnoho
replik pravda nemá), zjišťuji, že jsme zakončení "jaksi" vůbec nestačili
probrat - efektnímu odvlečení brání tč. vrzající plotýnky - chraplání z
reproduktorů přestalo připomínat některou ze skladeb na dovezeném CD ...
"finito" a (kupodivu) potlesk. Vřelý dík!
Během přestávky diskutujeme s Riderem a Myshí o výběru provazů a
vhodnosti aplikace diamantových bondáží během intimních scének. Sálem se
plouží jedinci se skelnými zraky a nepřítomným výrazem - proč si vůbec
dávají tu námahu s cestováním? Jiřka se dostává z melancholické do
nebezpečně radikální nálady. Přibližuje se vystoupení Aradie, Sator tlačí
na udržení spádu večera, během konferování mu přes evidentní snahu jednou
uniká neoblíbené slůvko - a je ihned po zásluze sepsut :-)
Markýza se nestačí správně rozhýbat - se vší zodpovědností se protahuje
po vzoru hráčů US-fotbalu...
Představení je ukázkou z přesně opačného zákoutí BDSM, než bylo to
první, Aradia s Jiřkou Markýzu nijak nešetří - není to kostýmované
skotačení s bičíkem, často proklamované jako něco souvisejícího s SM.
Vystoupení je mnohem povedenější, než co by odpovídalo jeho "dolaďování"
ještě cestou v autě :-) Pohled do publika dává tušit, že někteří z
návštěvníků přišli vlastně za exotickým dobrodružstvím, i ostatní však
napjatě sledují...
Dámy končí, v sále je několik vteřin ticho, teprve potom přichází
zasloužený potlesk. Markýza se snaží odstranit vosk z vlasů ("To nebylo ve
scénáři!"), přitom se nám daří obsadit jednu z rolí chystaného většího
představení (zbývá ještě obsadit několik charakteristických postav obojího
pohlaví, příp zájemce rozhodně uvítáme!!!), přemlouvám ji k okružní cestě
sálem - pravda, může to vypadat jako loudění pochvaly, záměr je však zcela
jiný...
Snažíme se oslovit všechny (jmenovky se ukazují jako vynikající nápad),
s potěšením zjišťujeme, že téměř všichni přítomní (tu a tam někdo
proklouzl...) jsou milí, příjemní a komunikativní lidé! To vzbuzuje
naději, že opravdu existuje reálná šance pro vznik komunity. Ozývají se
povzdechy, proč to všechno nemohlo začít už dávno... což sám už chápu
nepříjemně dobře. Několik lidí oťukává možnost názorného předvedení "jak
na to s provázky", přestože "zaškolování" nijak nadšeně nevyhledávám, pro
ně bych výjimku rád udělal...
Přichází první tanečky, zjišťuji, že jmenovky obsahují i políčka, která
byla dosud pod mojí rozlišovací schopností, přichází první zájemci o
vystoupení (Latexman?), potřebují však nutně ještě i Markýzu, po chvíli je
jim odmítnuta - možná příliš příkře, dodatečně se omlouvám, ale 2
vystoupení jsou i pro dost odolnou duši a tělo napoprvé docela dost...
(tančící páry se už nikomu nechce vyhánět z jeviště), Saddam se konečně
dočkal vytouženého potrestání a je svázán na lavici do kozelce, kdosi se
snaží nahlas vyřizovat jakési osobní spory - celkem hloupá
příležitost...
Začíná se projevovat dlouhý týden - hudba mi zatlouká uši dovnitř,
káva, loučím se a spěšně mizím ze sálu, platím - dívka za barem zdvíhá
obočí nad mojí nevalnou útratou - s autem strašícím na parkovišti to sotva
může být lepší... S Káťou chvíli klábosíme na čerstvém vzduchu, rozhodně
toho máme dost k "projednání" - zkusíme to zvládnout ještě během tohoto
víkendu...
Dojmy
Troufám si říct, že to byl jeden z nejvydařenějších večírků, které jsem
zažil. Zřetelně se mění celková atmosféra, pozvolna se snad už daří
otevírat uzavřené skupinky, dík rostoucímu zájmu něžného (?) pohlaví a
stylovému oblečení je kam zaměřit chlípné oko, mnohočetné pozitivní reakce
snad už brzy motivují další páry/skupinky, které nás budou mít čím pobavit
a pro přátele to jistě udělají s radostí :-)
Poděkování
Bylo by hloupé zapomenout na to, že bez přičinění několika lidí by
všechno bylo úplně jinak - pokud by vůbec něco bylo. Pasivita a potíže s
vhodnými prostory patří k příčinám zániku večírků Klubu Aradia (viz
katastrofální výklad pojmu pohostinnost v Hoštce). Važme si proto nadšení
pro věc, zápalu, i nemalých vynaložených finančních prostředků, bez
kterých by tyto společné večírky jednoduše nebyly. Dík patří zejména
Myshi, Riderovi a XDomovi i všem dalším, kteří mají svůj podíl na
organizaci těchto akcí. Dělají to dobrovolně, dělají to hlavně pro jiné.
Vím že nemluvím (nepíšu) pouze sám za sebe :-). Věřte, že je naprosto
malicherné, nemám-li si např. během večírku chvíli kam sednout.
Sám nejsem člověk, který by potřeboval návod k tomu, jak se mám bavit
"správně". Co se mi líbí, dělám, nebo se o to alespoň snažím, co se mi
nelíbí, to nedělám. V této souvislosti musím poděkovat za neúnavnost
přítelkyně Lenky, známější více jako Madam Aradia - bez jejího přičinění
(včetně celého studia samozřejmě!) by večírky brzy mohly sklouznout do
formy diskoték (snad) v kostýmech. Díky.
Vyhlídky do budoucna nejsou špatné. Klima je příznivé, snažme se, stojí
to za to!