Tabu po 16letech

přepis zvukového záznamu Tabu po 16 letech s Lady Aradií na Fetish Grand Prix Brno 6.11.2010.
Beseda byla o změnách společnosti po 16 letech od prvního veřejného vystoupení v médiích Lady Aradie v roce 1994.
Jen pro úvod uvádím, že besedu s Lady Aradií tehdy moderovali Lat Kaz (v roli moderátora Šmuclera) a s.Ade (v roli Dr. Zvěřiny). Oba v závorce uvedení zpovídali Lady Aradii v tom prvním přelomovém Tabu.
Kaz: Dobrý večer, vážení fetiš přátelé, možná jste v devadesátých letech minulého století sledovali v TV pořad, ve kterém se otevřeně hovořilo o věcech, o kterých se veřejně normálně nehovořilo, o kterých se vůbec nehovořilo a pro mnoho lidí to bylo tabu a pro mnohé to ještě je tabu dodnes. Ten pořad se jmenoval TABU. Hovořilo se tam o různých nenormálních věcech, trestných činech a zpovídaná osoba byla ukryta v tajemné budce. My zde máme dnes tajemný bar. Jedním z témat byl Sadomasochismus. Takže na dnešní večer jsme připravili volné pokračování TABU po 16 letech. A jeho hlavní aktérka nám přislíbila účast, tak jsme si mohli připravit otázky, které jsou i po tolika letech aktuální. I když se omlouvám, že připomínám ta uběhlá léta.
Dovolte mi přivítat, tentokrát bez budky a u příjemnějšího baru, Lenku Blažejovou, Teremovou, Křížovou alias Lady Aradii. Přeji vám pěkný večer, Madam. Přeji Vám příjemné chvíle u tohoto zpovídání.
. Kaz: A hned se zeptám? Stále se vkrádáte do ložnice s bičem v ruce, v koženém korzetu, v kozačkách s jehlovými podpatky, které mohou manžela propíchnout ?
Aradie: V kozačkách s jehlovými podpatky ano, bičík nevím, zda to uvést,,, (ptá se do publika, kde sedí její manžel) ... bič má manžel pod postelí pořád.
Kaz: Hned na začátku připomenu, že tehdy vás oslovoval každý jinak. Šmucler, kterého tu dnes zastupuji já, tedy ŠmuKAZler. Šmucler vám vykal a netituloval. Doktora Zvěřinu dnes zastupuje Dr. Zvířena, tam sedí.
Dr. Zvěřina vás oslovoval paní doktorko a dramaturgyně Kateřina Hamrová vám říkala Lenko. To bylo tak domluveno? Nebo to tak vyplynulo?
Aradie: Vyplynulo. Kateřina mi tykala, protože jsme spolupracovaly v NEIreportu. Dr. Zvěřina mě bral jako kolegyni, protože jsem psycholožka. Šmuclera jsem viděla prvně v životě a tak mi vykal.
Kaz: Děkuji. Pokud vám to nebude proti mysli, protože jsem takového zaměření, jakého jsem, submisivního, tak Vám budu vykat a oslovovat madam. Není li Vám to blbé.
Aradie: Rozhodně není :-)
s.Ade: Já poprvé vstoupím do řeči a poprosím o zeslabení zvukového podkresu a poprosím o rychlejší čtení otázek, abychom tu neusnuli.
KAZ Úvodní řeči máme za sebou a já se vrátím k původnímu Tabu. Říkala jste, že ráda provokujete a berete různé výzvy, zůstalo vám to i po odvysílání pořadu?
Aradie: Ano.
Kaz: To zkracujete možná až moc.
Kaz: Usedla byste do budky znovu?
Aradie: Myslím, že ano, ANO.
Kaz: Pokud ano, co byste udělala jinak?
Aradie: Já myslím, že nic.
s.Ade: I přes to, že jste vystupovala v jiných pořadech, Láskanie, Extra, např. pořad s Bárou Štěpánovou nevyzněl úplně nejlépe o BDSM komunitě.
Aradie: Určitě bych to zopakovala, protože mám dojem, že kdokoliv vystoupí v TV, nebo i jinde na téma BDSM , tak se ozvou kritické hlasy ze všech stran, přestože nikdo z těch kritizujících by tam sám nešel, ono není jednoduché být v TV a odpovídat na otázky v přímém přenosu. To si uvědomte.
Kaz: Mě osobně byl sympatický váš názor, že to, co děláte, je Vaše přesvědčení, a že to, jak žijete, není úchylné ani deviantní. Já si totiž myslím to samé. Pokud někdo provádí něco dobrovolně a po dohodě s druhým, není to úchylné, protože se jedná o dobrovolnou činnost obou těch lidí. Já si to myslím z toho důvodu, protože mě to baví.
Aradie: Já si myslím, že co se děje za dveřmi ložnice dvou lidí nemá právo nikdo kritizovat a k tomu nemám co dodat.
Kaz: Vy jste psycholožka, byla jste i učitelkou, nyní jste uznávaná domina. Co je tedy podle vašeho erudovaného pohledu, co je vlastně normální, a co je úchylné, tedy deviantní. S ohledem na různé SM praktiky?
s.Ade: Ještě pardon. Vy jste psycholožka, paní psycholožko?
Aradie: V podstatě ano. Já poskytuji i konzultace a lidé se mě na toto často ptají: Já vždy říkám: „Normální je to, pokud je člověk schopen klasického sexu, sem tam si zahraje na dominu a otroka, nebo se oblékne do latexu, to je v pořádku." Problém začíná tehdy, když se není schopen vzrušit jinak, než těmito praktikami, tam bych řekla, že je ta hranice. (nedefinované mručení z publika, smích atd.)
Kaz: To je zajímavé, Dr. Zvěřina tam říkal, že úchylné a deviantní je to, co porušuje integritu člověka. Konkrétně hovořil o tom, že někdo, kdo do sebe píchá jehly, je deviantní. Mám pocit, že podle mě to deviantní není, nikomu tím neubližuju. Protože je to sterilní, tak to neubližuje ani mě. Druhá věc je a já mám pocit, že i odborníci za 16 let změnili názor, je to tak, změnilo se něco?
Aradie: Nevím, jestli někdo z vás byl na Eliotu asi před pěti léty (poznámka Eliot klasický BDSM pořádaný Waco někdy mezi léty 2000 a 2006), když byla diskuze se sexuologem Dr. Petrželou. Šel tam s tím, že jde mezi úchyly a že má maximálně hodinu čas, přijeli jsme asi v 19 večer a tahala jsem ho v pět ráno domů, protože se mi už chtělo spát a on sám řekl, že tak bezvadné lidi nikdy nepoznal. Sám uznal, že ta hranice je dnes jinde, že tohle jsou hry, fantazie, nejsme devianti, nikoho nepřepadáme v parku a že jsme v podstatě normální lidi, kteří mají fantazii.
s.Ade: Já bych poznámku mimo scénář. To byl pan doktor, který se pohybuje ve vazebních věznicích a jak říkal Jára Cimrman : „My jsme ti kteří se v třídních knihách nevyskytují".
Aradie: Sám pan doktor uznal, že vidí jen určitý výsek společnosti, v trestním řízení se setkává se sadisty, s pedofily. Že vlastně pokud má někdo partnera a hrají si spolu BDSM hry a jsou v pohodě, tak s těmi se nesetká.
Kaz: Mně se líbí, jak říkáš, že je to mimo scénář. My už nejedeme podle scénáře dávno.
Otázka pro Lady Aradi: Která byla na vás vznesena ohledně výchovy dětí v rodinách.
K tomu se mi vybavuje takový vtípek: Maminko, nebičuj tu paní, to není klientka, to si na mě přišla stěžovat paní učitelka. Je dobře, aby o těchto věcech věděly děti?
Aradie: Já si myslím, že o normálním sexu před dětmi také nehovoříme, ale na druhou stranu: Já teď mluvím o sobě: Já jsem profi domina, mám stránky na internetu, inzeruji. Mé děti to věděly od nějakých 5ti let. Dokonce měly otroka, který se o ně staral, vychovával je, pral, vařil, se kterým si hrály, braly jej jako kamaráda. Není to typické pro každý pár. Tady se někoho zeptáme, kdo je tu normální? (smích v publiku) Přece to jim doma také neříkáte. O normálním sexu také neříkáte dětem, jdeme si zašukat s maminkou, budeme dělat anální praktiky, orální, nebo cokoliv. Není třeba jim to říkat, je to zbytečné.
Kaz: Moje děti se mě na to také neptaly, protože když jsem se syna zeptal: Co to říkáš za slova, tak můj pětiletý kluk se mě ptal. Tatínku, co potřebuješ vysvětlit?
s.Ade Tím pádem jsme se posunuli k bodu 8b, kdy se Dr. Zvířena ptá: Jak byste se zachovala, kdyby přišel syn představit domů přítelkyni, měl na krku obojek, přítelkyně byla v oblečku a vedla si syna na vodítku. Zachovala byste se jako máma nebo ji přijala jako kolegyni?
Aradie: Přítelkyně mého syna mi občas dělá komtesu. smích, potlesk publika
Kaz: Otevřeně jste tehdy mluvila o stavech deprese, výčitek svědomí vůči partnerovi, myšlenkách na sebevraždu v souvislosti s vaším nevyrovnaným citovým životem. Pravda, nyní jste čerstvě provdaná. To s dominantní orientací ustalo? Aradie: Tehdy to byla spíše otázka mého manželství, které nebylo vyrovnané, bylo problémové. Dnes mám perfektního chlapa, se kterým rok a půl žiji. Když jsme se potkali, tak o BDSM nevěděl nic, dnes tu sedí v latexu mezi náma. potlesk publika Kaz: Prosím tě, nemávej rukama, nevím, co mám dělat, špatně na tebe vidím přes ty svoje šmuclerovský brýle
Kaz: Uváděla jste i případy, kdy vám šlo o život, ale za svou praxi jste jistě zažila i plno narušených jedinců, kteří byli nebezpeční i sami sobě. Kteří překročili bezpečné limitní praktiky hranice, kdy už mohlo jít o zdraví.
Aradie: Pár takových lidí jsem potkala. Např jsem měla pána od Zlína, který si dával do igelitového pytlíku roj včel na genitálie, což si myslím, že je již limitní a ohrožující zdraví. Pokud přijde někdo do studia například žádat o kastraci, ty vyhazuji. Pokud přijdou na konzultaci, tak je varuji.
KAZ Ještě jsem se chtěl zeptat: Jednalo se výhradně o muže, nebo i o ženy submisivní masochistky?
Aradie: Ženy otrokyně varuji. Pokud odpovídají na inzerát, aby na první kontakt nejely k nějakému dominantovi nebo sadistovi do bytu. Protože se jim to nemusí vyplatit.
KAZ: Teď zkusíme zabrousit do oboru psychologie. Jak se vyrovnávat se svou orientací? Překonávat to v sobě? Anebo se tomu poddat submisivitě, dominanci?
Aradie: Řekl jsi to správně. Sexuální orientace není nemoc. Je to vrozená záležitost, někdo ze sexuologů říká: že snad i dokonce dědičná, součást naší osobnosti a s tou jako takovou se musíme naučit žít, buď si najdeme partnera, partnerku, anebo si to sami nějakým způsobem realizovat, protože v moment, jak tohle budeme v sobě dusit, propadneme depresím, máme problémy, co si budeme povídat… Kaz: U obvodního lékaře asi s mrtvením rukou, modřinami či jinými problémy, co se mi staly v BDSM studiu asi moc nepochodím. Existují takoví lékaři, kterým nemusím vysvětlovat co, se mi stalo?
Aradie: Já si myslím, že je dobře se svěřit, např. u vycévkování od nezkušené dominy, když máte zánět nebo poraněnou močovou trubici, je lepší říci, jak se vám to stalo. Pokud lékaři mají pomoci, musí vědět, jak se vám to stalo, aby nasadili vhodnou léčbu. Kaz: Jak říci svému partnerovi, že mě berou SM hrátky? Např. miláčku chci bičovat, jak přesvědčit partnera, aby mě neodmítl?
Aradie: Určitě říci ano, ale ne, že přinesu porno časopisy, kazety nebo že přinesu oblečky. Hlavně netlačit na něj. Já si spíše myslím, že by se měly partnerovi vysvětlit výhody těchto našich her. Spíše si rovnou hrát bez toho, aniž bychom to pojmenovávali. KAZ Mnoho mužů má výčitky, když chodí k domině a přitom mají doma vanilku partnerku. Na s.Ade Chrápeš nebo co?
s.Ade: Já to poslouchám a chtěl jsem tu otázku položit obráceně. Zda nemá domina výčitky, když přijde domů po práci, z šichty.
Aradie: Myslím si, že může mít, pokud má netolerantního partnera, který ji zakazuje být dominou a musí lhát, kde byla. Pokud nemusí lhát, nebude mít ani výčitky.
Kaz: Návštěva studia může mít i jako důsledek stres, nevolnost, zrychlený tep, jde tomu stresu čelit?
Aradie: Každá správná domina by se s klientem měla před první lekcí posadit a popovídat si s ním, aby odbourala stres a také se na něj patřičně naladila. Potom, pokud jsou další a další lekce, tak trošku napětí a stresu k BDSM zkrátka patří.
KAz: Před chvílí jsme se bavili o internetových nabídkách stavu 24/7, je to reálné takový dlouhodobý vztah žít? Co pro to udělat?
Aradie: Znám několik takových párů, kteří tak žijí. Co k tomu je potřeba: tolerance, dodržování pravidel. Pokud mají děti, aby děti nevnímaly, že jsou máma a táta ve vztahu domina/otrok, nebo obráceně.
s.Ade: Měla jste doma subíka, který tento vztah domina/subík požadoval, tento vztah nedopadl zrovna nejlépe. Udělala byste to znovu?
Aradie: Dnes už bych to neudělala, byla jsem o 16 let mladší, neuvědomovala jsem si, že by se mohl do své dominy zamilovat. Nefungovalo to, protože když jsem měla partnera, žárlil subík na partnera, partner na subíka. Pokud má domina otroka, tak to může fungovat, ale pokud má ještě i partnera, tak to fungovat přestává.
Kaz: V tomto světě škádlení a hraní se může stát, že partner ustrne v nějakém bodě. Jak z toho ven?
Aradie: Oba partneři mají nějakou fantazii, které se vzájemně doplňují. A když ustrnete na nějakém bodě, máme kazety, videa, knížky, časopisy, máme fetiš párty, kam si přijedete na inspiraci, kde si doplníte fantazie, lidé musí prostě chtít rozvíjet svoji sexualitu.
Kaz: Vždy jsem říkal: že hrátky jen soukromě, že NE na veřejnosti. Jenže účastnil jsem se focení na veřejnosti, v přírodě, viděli nás tam vanilkoví lidé, vyděšení vystřídalo potěšení, škodolibosti, že se tam předvádím. Později se mi stalo, že jsme byli v hospodě, v separé, ale na WC jsme museli přes hospodu a když jsem šel zpět, ozývalo se: Ty vole, co to bylo? Myslíte, že je ze mě exhibicionista?
Aradie: Myslím, že to k tomu našemu zaměření patří, máš kuklu, jsi pro ostatní anonymní tvor, tím máš více odvahy, než kdybys kuklu neměl.
s.Ade: Já si myslím, že pokud vás pane moderátore neseberou na náměstí policisti a nebudou vám dávat deku a nebudete na TV NOVA na závěr zpráv jako Borec na konec, tak je to zcela v pořádku.
Kaz: Myslíte si, že veřejné akčnění je další stupeň SM osobnosti?
Aradie: Já bych neřekla, že to je další stupeň, je to spíše odvaha. BDSM praktiky jsou dnes medializované už ne v tak negativním smyslu, stalo se to podivnou módou, určitým fetišem. Například latex, už to není jako dřív.
KAZ: Co si vlastně myslíte o BDSM scéně u nás? Mně vadí dělení na profi a nonprofi dominy, mě to vždy něco stojí, vždy musím s peněženky vždy něco vytáhnout, já si myslím, že o peníze by nemělo jít.
Aradie: Nemám ráda dělení na profidominy a nedominy, protože domina buď je anebo není. Jestli jí dáš 1500 nebo 2000 nebo ji koupíš pomůcky, pak je to vždy otázka peněz nebo odměn. Jde o to, aby jí to bavilo. Dnes je bohužel časté, že si dívčina řekne: „ Já nemám peníze, potřebuju si vydělat, tak budu profidomina, nebaví mě to, ale udělám to pro peníze." U nás je spousta takových domin, bohužel. Ale je tu i spousta těch, které to baví a je to jejich životní styl. Kaz: Ono to souvisí s tím, že BDSM přináší peníze, vy myslíte, že je to náš český fenomén nebo je to světový trend?
Aradie: Že jako slečny, co nabízejí sex, si k tomu přiřadí i BDSM? Ve světě je domina=domina a prostituka = prostitutka.
Kaz: Já jsem se stal účastníkem několika srazů, kam byla zvané opravdové dominy, ale jak jsem zjistil, ty opravdu nejezdí.
s.Ade Já do toho opět skočím, já vždy zvu dominy na akce, ale některé se ani neozvou, některé jen omluví a nedorazí.
Aradie: O tohle nejde, já se jim nedivím, od pondělí do pátku mají plný studio otroků, klientů, a tak chtějí trávit víkendy jinak, než zase SMkem. Pokud jsem já jezdila na fetiš párty, tak jsem nejezdila se dívat na otroky a dominy, ale jezdila jsem za kamarády.
Kaz: Jezdila jste na erotické veletrhy ?
Aradie: Na erotické veletrhy v Praze jsem nejezdila. Většinou se tam prodávaly a prezentovaly věci, co mě nezaujaly.
Kaz: A veletrhy na bondáže?
Aradie: Jezdila jsem spíše na fetiš večírky do Belgie.
Kaz: Mohla byste říci nějaké vaše vyznání jako Lady Aradie
Aradie: Jako domina působím 16 let, když jsem otevírala studio, chodili ke mně samotní chlapi. Dnes už ke mně lidé chodí stále častěji v páru a to na konzultace i lekce a stále mým stálým, co ještě nedostali odvahu svěřit se, říkám, aby dovezli i svoji ženu, přítelkyni. Stává se to čím dál častěji.
Moje vyznání a přání: Aby ke mně nemuseli jezdit vůbec anebo aby jezdili v páru. Aby sebrali odvahu, svěřili se doma se svým změřením a nemuseli doma lhát. A já jim ráda pomohu na začátku jejich nové partnerské BDSM cesty.
Kaz : Co říkáte na místní subí osazenstvo, mají naději, nebo nad nimi lámete hůl?
Aradie: Nevím, proč nad nimi lámat hůl. Protože fajn otroci jsou tady i ve světě, stejně tak jako jsou tady i ve světě hovada.
Kaz: Sleduješ to, jak jsem teď udělal 4 otázky?
s.Ade: No ale stále ještě máme dva listy A4 před sebou.
Výkřik z obecenstva,,,,, kdy bude reklama??
s.Ade: Zeptám se Lady Aradie, jak se jí žije v novém studiu?
Aradie: Myslím si, že jsem si konečně zrealizovala svůj sen a to i díky svému manželovi.
Kaz: Užila jste si natáčení filmu NEBE PEKLO? Jaký je váš názor na takové zviditelnění BDSM světa?
s.Ade: Ten film jsme viděli minutý týden, je trošku kontroverzní. Podle mě si má každý najít sám to své tajemno, nemá se mu fetiš servírovat na zlatém podnosu.
Aradie: Natáčení se mi líbilo, protože štáb byl velice přátelský. Druhý dotaz: Tenhle film nebyl pro nás, byl pro ty, kteří BDSM nerozumí, aby padla zábrana , tohle už není tabu, tohle není nic špatného. Jsem pro každé slušné zviditelnění.
s.Ade: Odborně jste se podílela na filmu Playgirl, hrála jste tam i jednu roli. Máte nějakou veselou historku z natáčení?
Aradie: Na začátku druhého dílu jsem měla bičovat herce Poloczka. Vít Olmer, režisér mi říkal: Aby to bylo opatrně, je to herec... Tak jen jako, my mu ty šlince namalujeme dodatečně. Říkala jsem mu, pojďte, abych věděla, jak moc mohu přitlačit. A on mi během zkoušení říkal: „Přidej, přidej, to je dobrý, to je příjemný". Po skončení záběrů přiběhla maskérka a křičela, dopr... já tam nemám co líčit, on tam má šlince doopravdy!
Kaz: Když tu tak s námi sedíte, co jste si pořídila jako poslední fetiš obleček?
Aradie: Jako poslední je to, co mám právě na sobě, já si každý svůj sen snažím co nejdříve splnit.
s.Ade: Využila jste někdy vy sama služeb profi dominanta, dominy ?
Aradie: Ano byla jsem před 15 lety v polepšovně ROD, protože mě zajímal ten pán, zajímal mě pocit otrokyně, a musím uznat, že to s ním bylo skvělé.
s.ade: Otroci se vás bojí, vy se také něčeho bojíte?
Aradie: Bezmoci
s.Ade: A může vás po tolika letech něco překvapit?
Aradie: Já si myslím, že ano, protože co člověk, to nové fantazie, stále se objevují nové.
s.Ade:. Tohle je otázka spíše pro pana kolegu, kterou jako organizátor nemohu položit, aby to bylo etické. Je to otázka tedy pro kolegu bod č. 38.
Kaz: Jak se vám tady líbí?
Aradie:: Já vám mohu říct, že jsem jezdila na akce do Brna a do Prahy. Zde jsou fajn lidi. V Praze se předváděly dominy navzájem před sebou, rozdávaly vizitky. Lidi se tam skupinkovali, nováčci byli bezradní. Sem, když přijede někdo nový, tak se jej hned ujmete, představíte navzájem, vezmete do party a to je fajn.
Kaz: Zahřáli jsme si brněnské srdíčko, ale já potěším i pražské: „ Já rád jezdím do Prahy".
Kaz: To je právě o komunikaci.
Aradie: Komunikovat, naučit se mluvit. Vždy když dělám konzultace, tak párům říkám: „Komunikujte spolu a nestyďte se spolu mluvit!"
Kaz: A máte nějakou otázku pro nás?
Aradie: Když jsem četla scénář, tak jsem si přečetla, že můžu dát otázku na tělo a tady je: Kdybyste se měli znovu narodit, vybrali byste si znovu zaměření, jaké máte? Myslím tím BDSM zaměření.
Kaz: Já jsem si dávno vybral. Já nejsem úchyl, já jsem normální, protože mě to baví.
s.Ade:. Já kdybych se po druhý narodil, chtěl bych být had, protože ten když jde, tak leží.
Má někdo ještě dotaz na Lady Aradii?? Tam pán v bílé košili?
Víte, že mám vždy blbé otázky, tak se ptám: Kdy už skončíme?
Kaz: Pokazil jsi nám efektní závěr, měl jsem teď dostat roubík. Poděkujeme tedy, zatleskáme lady Aradii. Přeji Vám krásný zbytek večera.
A vám všem, přátelé, vzhůru do bezvědomí.